Dopravawww.egyptair.com.eg - letecká společnost
Institucewww.presidency.gov.eg - stránky prezidenta republiky
www.sis.gov.eg - státní informační služba
www.parliament.gov.eg - egyptský parlament
Internetové katalogy a vyhledávačeKulturahttp://lcweb2.loc.gov/frd/cs/egtoc.html - velice podrobná studie o Egyptu z Kongresové knihovny v USA
www.ancientegypt.co.uk - stránky Britského muzea věnované Egyptu
www.national-geographic.cz - sekce Česká egyptologie přináší reportáže o posledních vykopávkách v Egyptě
Mediahttp://weekly.ahram.org.eg/index.htm - stránky týdeníku Al Ahram v angličtině, zajímavé články o Egyptu najdete v sekci
Travel
www.cairotimes.com - Cairo Times, nezávislý časopis v angličtině
www.lecafe.net - internetový časopis o Egyptě a jeho kultuře
www.egypttoday.com - časopis o Egyptu a Blízkém východu v angličtině
Obchodwww.egyptse.com - egyptská burza
www.telefax.com.eg - katalog firem
Turistikawww.tourism.egnet.net - turistika v Egyptě
Skutečnost, že se v Egyptě podobně jako v ostatních arabských zemích smlouvá, je obecně známá. Proč se smlouvá a jak smlouvat? Abychom pochopili podstatu smlouvání, musíme si uvědomit, že Arabové chápou problematiku stanovení prodejní ceny trochu jinak než my.
Když si problematiku tvorby ceny v evropském pojímání trochu zjednodušíme, dojdeme k tomuto závěru. Cena je tvořená náklady na výrobu produktu, jeho distribucí a přiměřeným ziskem všech zúčastněných stran od výrobce až po prodejce. V arabském světě je vše jinak. Cena výrobku není předem stanovena. Cílem prodávajícího je dosáhnout maximálně možný zisk, zatímco na straně kupujícího je patrná snaha o minimální cenu. Cena se proto stanovuje na základě aktuální poptávky a nabídky.
Nástroj, který k stanovení ceny Arabové používají nejsou žádné kalkulačky, ale tradiční smlouvání. Arabský obchodník vychází z premisy, že zákazník mu nedá více, než je v dané situaci pro něj akceptovatelné. Obchodník také nedostane první požadovanou cenu, která je několikrát vyšší než skutečná. Pro zákazníka je neakceptovatelná a ten ji automaticky odmítá. Navrhuje svou vlastní cenu, která je samozřejmě o dost nižší, než cena, kterou je ochoten zaplatit. Obchodník odmítá a začíná vychvalovat své zboží.
Po chvíli navrhuje druhou cenu, zákazník odmítá a navrhne svojí cenu. Tak to pokračuje, až se oba domluví. Nakonec kupující zaplatil přibližně to, co byl ochoten za zboží vydat a prodávající vydělal také, protože ztrátové obchody se nedělají. Obě strany jsou tudíž spokojené.
Co z toho pro vás plyne? Poprvé to, že vaše první nabídka musí být dost nízká. Jinak máte špatnou pozici při navyšování vaší cenové nabídky. Dále si stanovte maximální cenu, kterou jste ochotni za výrobek zaplatit. Pokud to neusmlouváte jděte pryč. Zítra je také den. Zkuste to opět nebo u jiného obchodníka. - 15. 5. 2006
Egyptskou hudbu můžeme rozdělit na klasickou arabskou hudbu a moderní arabský pop. Zpěváci současného egyptského popu se nechávají inspirovat buď klasickou arabskou hudbou nebo západním popem.
Nejznámější egyptskou zpěvačkou klasické arabské hudby byla legendární
Oum Kolthoum (také Om Kalthoum - vysl. um kulsum). Proslavil ji zejména její jedinečný hlas, který měl 8 a půl oktávy, což je u arabské zpěváčky výjimečné. Dokázala zpívat tři i čtyři hodiny bez přestávky. Ze zpěváků proslul v 50.-60. letech 20. století
Abdel Halim Hafez, který aktivně podporoval někdejšího prezidenta Násira a také na něj zpíval chvalozpěvy. Jeho píseň o stavbě Asuánské přehrady byla například na prvním místě egyptské hitparády po dobu jednoho roku.
Jednou z nejpopulárnějších zpěvaček nejenom v Egyptě ale na celém Blízkém Východě je
Samira Said. Samira Said pochází z Maroka, kde se koncem 70. let stala velice populární. Diváci si ji všimli, když jako malé dítě soutěžila v marocké televizní soutěži připomínající naši "Hledáme superstar". Netrvalo dlouho a Maroko jí klečelo u nohou. Arabský zpěvák, který chce být považován za arabskou hvězdu musí ale uspět v Egyptě. Samira Said se proto počátkem 80. let přestěhovala do Egypta a velice rychle uspěla i zde. Její hlasový rozsah ji umožňuje zazpívat jak klasické a hlasově náročné arabské písně, tak i arabský pop, ve kterém zaznívají stopy jazzu, evropského popu a alžírského hudebního stylu nazývaného rai.
Většina zpěváků egyptského popu je mimo Egypt a oblasti Blízkého východu prakticky neznámá. Jednou z mála výjimek je
Hakim, představitel hudebního stylu známého jako shaabi (populární). Styl se snaží o skloubení egyptských hudebních tradicí s některými elementy západní hudby. Jeho protagonisté často používají "západní" hudební nástroje. Popularita shaabi v Evropě a USA je založená zřejmě na tom, že tato hudba nezní evropským uším až tak moc arabsky. Mohli bychom říci, že shaabi je jakousi egyptskou variantou rai.
Dalším představitelem shaabi je kontroverzní
Shaabann Abdel Rehim, jehož některé písně jsou v Egyptě zakázané. Důvod? V jednom albu má totiž píseň nazvanou Ana bakrah Israel (Nenávidím Izrael), ve které vyjadřuje co si myslí většina Egypťanů a to zejména těch chudých. Vládě, která se snaží o korektní vztahy s Izraelem se to samozřejmě nelíbí, oslovuje to ale davy na ulici. Západním kritikům připomíná jeho styl přednesem i texty reagujícími na problémy každodenního života a současnou politiku rap.
Další hvězdou současné egyptské populární hudby je
Mohammed Munir, který se narodil v Asuánu. Hodně z jeho písní je inspirováno núbijskou lidovou hudbou, kterou míchá s jinými druhy arabské hudby. V jednom ze svých posledních alb nazvaném "Země, Mír" se od arabského popu obrátil k islámským písním s cílem sdělit světu, že islám není náboženstvím terorizmu. Ze ženských zpěváček se velké oblibě těší
Hasna, další zpěvačka marockého původu, která dnes žije v Egyptě. S egyptskou hudbou se seznámíte na stránce
www.egipto.com, kde najdete několik ukázek egyptské hudby ve formátu MP3. - 15. 5. 2006
